Švestka domácí díl 2.
Pokračování o Švestce domácí (Karlátka)
Dnes máme mnoho klonů Švestek domácích, které se velmi vzdalují od původních.
Mnohdy lze těžce popisovat chuť, např. Špendlíku žlutého, který si mnozí pletou s různými Mirabelkami, Tipalami, Myrobalány, Belamírami atd., což se diametrálně vzdaluje od aroma a chutě Špendlíku žlutého. Je proto také mnohdy těžké popisovat i pravou Karlátku, neboť mnozí se setkali pouze s přešlechtěnými klony, které se také tak vzdalují od svého původu.
Údaje které zde popisuji, nejsou směrodatné pro všechny Švestky domácí, právě z důvodu již mnoho zmíněných klonů. Pokud dochází k množení generativně semeny, pak vzniká jistá variabilita a vývin rostliny k danému prostředí. Vzniká nejen odchylka v plodech, ale také celková rozdílnost v chování celého stromu.
Naše Švestka domácí o které je řeč, pochází z divokých sadů Valašska, s rodokmenem více jako 100 let, množena odkopky a nikdy nebyla geneticky ovlivněna podnoží.
Příčina
Pozorování a pokusy na zdejší Švestce domácí ukázalo, že je velmi závislá na dešťových srážkách a celkové vlhkosti prostředí, o to více, je li nakažena virózou šarky.
Současné klima se vymyká potřebám, na které je Švestka domácí zvyklá a v kterém vznikala. Švestce domácí se daří v místech jako jsou Valašsko, Beskydy atd. Tyto lokality mají společný ukazatel, nadměrný souhrn dešťových srážek a celkovou vlhkost.
V takovýchto lokalitách se Švestka domácí šířila sama a záznamy dokládají její velké zastoupení. V přírodě se samo šíří pouze to, čemu se daří. Nastaly klimatické změny a v kombinaci s virózou PPV takřka mizí podmínky pro Švestku domácí i v její přirozené domovině.
Pozorování
K pozorování byly vybrány dospělé stromy Švestky domácí cca 4 - 5 m. na svých kořenech, vysazeny z čistého matečního stromu odkopky. Tyto stromy jsou ve své dospělosti všechny napadeny virózou šarky, s dostatkem minerálních hnojiv a údržbou koruny. Tři stromy na běžné suché půdě a tři na podmáčené, kde jsou kořeny ve vlhku i při extrémním suchu.
Výsledky ukázaly vždy stejnou příčinu.
Bylo li léto bohaté na dešťové srážky, všechny pozorované stromy měly plody v pořádku. Plody dozrály do svého maxima, zaschly na stromě tak, jak je u Švestky domácí známo. Neboť až v plné zralosti a zasychání plodů vyniká její nenahraditelná chuť a vůně.
Šarka se na plodech neprojevila, pouze skvrny na listech.
Naopak, bylo li léto bez dešťových srážek, plody byly drobné, některé trpěly deformací s velkým propadem. K takovému chování docházelo u všech stromů i těch, které byly na podmáčené půdě.
Kořenový systém neprokázal žádný rozdíl, zda byl podmáčený, či suchý. Dá se tedy usoudit, že Švestka domácí je velmi závislá na celkové vláze prostředí a příjímání vláhy přes listovou plochu. Kropení na list tuto problematiku nevyřešilo, neboť postřikem na list nevytvoříme dešťové klima a celkovou nasycenost, pouze způsobíme krátkodobé navlhčení.
Určitě existují zásadní rozdíly v padající vodě z nebe a vodou povrchovou. Tím zásadním je např. okysličenost.
Pro ověření, že se jedná o genetickou vlastnost samotné Švestky domácí, byly na tyto stromy vštěpeny tolerantní novošlechtěnci švestek.
Výsledek byl překvapivý. Naštěpené výhonky novošlechtěných odrůd byly plně obsypány plody, bez reakce na jakékoli počasí. Dokonce, kdy samotný strom v suchém roce měl propad svých plodů Švestky domácí takřka 90 %, neštěpený výhon zůstal plně obsypán beze změn a nedošlo k žádnému propadu. Viz foto.
Celkový propad Švestky domácí. Zůstaly pouze plody na naštěpeném výhonu novější odrůdy.
Mnohdy je propad plodů u Švestky domácí přisuzován vlivu nemoci šarky. Výsledky však ukazují, že velký podíl na propadu má náročnost samotné odrůdy na klima, výživu a sezónní podmínky. Šarka pouze tuto genetickou vlastnost umocňuje.
Z hlediska udržitelnosti plodů nových odrůd je to pozitivní, ovšem z hlediska chuťového to nic neřeší.
Každý rok, byť se snažím lépe chápat nové odrůdy, po požití pravé Karlátky je vše ostatní více, či méně, jen sladká hmota.
K šarce je třeba připočíst velký podíl škůdců. V posledních letech je příznivé klima nejen pro mšice, ale také pro svilušku, která velmi ráda parazituje na slivoních.
Není divu, že v půlce léta mají listy stříbrný nádech. Oslabené listy pak nejsou schopny vyživovat strom a plody. Je také zvýšen druhý nálet obaleče, což způsobuje obrovský propad u dozrávajících plodů.
Sečteme li všechny negativní dopady od kvetení: pilatka, mšice, sviluška, monilie, rez, tmavka, šarka, sucho atd., je třeba mnoho úsilí, abychom dosáhli vytouženého výsledku u pravé Švestky domácí. Pokud se vše podaří, je to odměna, která nejde nahradit.
Z šlechtitelského hlediska lze závislost Švestky domácí na celkovou vláhu vysvětlit z podstaty lokalit v kterých se utvářela.
Budeme-li mladý semenáč v umělém prostředí pravidelně zavlažovat na list, umocní si vlastnost přijímat vláhu přes listovou plochou, ne-li, stát se na takovém prostředí závislý.
Vnější vliv a adaptace na prostředí je v útlém věku křížence součástí vývoje.
Tento proces je možný pouze u mladých jedinců ze semen.
Dospělá ustálená odrůda či štěpená, se nedá aklimatizovat.
Proto prosím nepodléhejte reklamnímu klamu, že rozmnožení dospělé odrůdy v horském prostředí je odolnější, či aklimatizovanější. Je to lež prodejců a pokud vám někdo tvrdí opak, buď lže záměrně, nebo nechápe podstatu chování rostlin.
Extrémní srážkové prodlevy.
Nejen pro švestky je dlouhá absence vláhy škodlivá v momentě, kdy následně přichází i čtyř denní srážky. Dochází k praskání plodů a bylo možno pozorovat explozi plodů, které zůstaly viset rozevřené bez pecek.
Záměr se Švestkou domácí a OVS600.
Nevidíme-li příznaky šarky u tolerantní odrůdy, neznamená to, že ji strom nemá. Pokud ji má a my ji nevidíme, virózu přenáší stejně tak jako odrůda, na které znaky šarky vidíme.
Pak je v našem zájmu pracovat s tím nejlepším a šarku přijmout. Ověřujeme na velkém výsevu varianty, aby Švestka domácí vykázala největší potenciál tolerance za jakýchkoliv klimatických podmínek.
Součástí je hybridizace a genová exprese.
Vala Emanuel 2023