Loading...

OVS-Beskydy EKOSFERA s.r.o.


Švestka domácí díl 1.



Švestka domácí a šarka.
Cílem tohoto článku je probrat pozitiva a negativa Švestky domácí.
Odrůda, která v chuťových a aromatických aspektech nebyla dosud překonána.


Každý drobný pěstitel si musí položit otázku, proč pěstuje slivoně.
Pro jejich krátkou skladovatelnost se musí zpracovat konzervací, výrobou povidel, destilátu atd. Pro výrobu destilátů připadá takřka většina úrody a právě na toto využití je třeba brát velký zřetel.

Výroba destilátů je u nás velmi oblíbenou tradicí, včetně degustací. Jsou vedeny nekonečné debaty
o tom, jak dělat ten nejlepší a proto nechť toto téma je věčným tématem.

Zde se zaměříme na základ dobré pálenky a tou je kvalita ovoce. Paleta nových či reklamně vychválených odrůd přináší široký sortiment se spoustou výhod. Ale... ? 

Vzhled:
Krásný vzhled je pro kvas vlastnost, která o ničem nevypovídá. Např. ŠD je ideální deformovaná, nevzhledná, když začíná na stromě zasychat a cukr i aroma je na vrcholu. Vzhled je prioritou obchodních řetězců postrádající ostatní aspekty. Vzhed či velikost sice uspokojí oko, ovšem postrádá širší využití.

Cukernatost:
Odrůda, která má vysoký obsah cukru vám zajistí výtěžnost, ovšem nikoli kvalitní destilát, pokud postrádá chuťové a aromatické vlastnosti. Na druhou stranu odrůda aromatická s nízkým obsahem cukru, se mnohdy doslazuje. Cukrem vytvoříme líh, který ovšem rozředí (macerát) aromatické látky z ovoce, čímž intenzita vůně v destilátu klesá. Pálit se dá takřka ze všeho, ovšem kvasit kdejakou cukrovou hmotu, je opět věcí výtěžnosti, nikoli kvality. Švestka domácí má výborné aroma s cukernatostí, pohybující se vysoko okolo 23 brix.

Aroma a chuť:
Spousta vyšlechtěných odrůd má zlepšené aromatické a chuťové vlastnosti, ovšem švestka domácí dosud nebyla v tomto překonána. Silné aroma a chuť ji stále drží na vrcholu. Zde se setkáváme se silným aroma nejen ve slupce, ale také v dužině. Švestka domácí má vynikající specifickou chuť. Je třeba u ovoce vnímat příchuť, nikoli míru pocitu sladkosti. Sladkost není příchuť. Dobrý ukazatel jsou povidla. Povidla, aby chutnaly opravdu jako povidla, uděláte pouze ze švestky domácí. Existuje také názor, že i špatné plody švestky domácí postižené šarkou, zajistí kvalitnější destilát, nežli kvalitní plody, bez dostatku aroma a chuti. Tento názor se vztahuje na chuť, nikoli na výtěžnost.

Ze své pozice jsem hledal ideální náhradu za švestku domácí, navíc umocněn mylným pocitem, že šarka je překážkou. Postupně jsem dospěl k závěru, že i přes šarku, je tato odrůda jedinečná. S šarkou se dá bojovat, popsáno níže. Pokud se postavíte po větru za zralý strom švestky domácí, nikdy tuto vůni neucítíte u jiných odrůd. Pouze jedna odrůda je na vrcholu intenzity aroma a tou je špendlík pravý moravsky či valašský. Této odrůdě bude věnován samostatný článek, neboť s ní intenzivně pracujeme. Pro pozdější recenze různých odrůd bych stanovil stupnici aroma č. 9/10 špendlík, švestka domácí č.  8/10. Jsou další faktory, které na první pohled švestce domácí nenahrávají, jako pilatka,  moniliová hniloba, rzivost, puchrovitost, halčivec, obaleč, tmavka švestková, atd. I přes tyto problémy si švestka domácí zaslouží svou pozici jako královna švestek. Není potřebou někoho přesvědčovat. Ovšem pokud chceme dělat nejlepší slivovici, je třeba jistá fakta přijmout.


Šarka:
Šarka je nadhodnocený strašák a kupující se tímto často nechá zásadně ovlivnit. Neexistuje rezistentní odrůda,  je pouze míra tolerance. Jojo také není rezistentní. Je naopak (senzitivní) natolik náchylný na šarku, kdy při kontaktu s šarkou napadená tkáň odumírá a nákaza se nešíří. Jojo se dá použít jako testr, zda je vybraný strom zdravý. Pokud vám Jojo příjme dotyčný roub, je to známka, že neobsahuje virózu šarky.

Napadený strom šarkou má sníženou imunitu s vyššími nároky na živiny. Spousta lidí má sníženou imunitu s potřebou doplňkové stravy či vitamínů. Z pozice živin je třeba nakrmit nejen strom, ale také šarku.
Pozoroval jsem změny na stromech, které dostaly živiny, byly odstraněny přebytečné větve a stromy bez péče živin a závlahy. Neživený strom s šarkou. Málo roste, netvoří nové výhony, plody jsou velmi deformované, uvnitř flekaté a padají předčasně nezralé. Na těchto nemocných stromech po dvou letech údržby, živin a vláhy šarka ustoupila. Růst, výhony jsou standartní zdravému stromu a plody jsou čisté, bez příznaků šarky. Pouze na listech je částečná mapovitost. Původní záměr byl švestku domácí přeroubovat na tolerantní odrůdy. Od tohoto bylo ustoupeno, právě z důvodu vymizení příznaků šarky
a nenahraditelnosti chuťových a aromatických vlastností.

Mylná představa o odstranění šarky kácením.
Nikdy nekácejte strom, jenom proto, že má šarku! Pokud si necháte otestovat ostatní tolerantní odrůdy v sadu, zjistíte, že některé šarku májí, pouze ji nevidíte. Ovšem z hlediska nákazy tyto tolerantní odrůdy přenáší šarku stejně tak, jako ŠD, na které šarka jde vidět. Infikovaný člověk bez příznaků vás nakazí stejně tak, jako člověk trpící příznaky.

Doporučení pro pěstování.

Tento článek není věnován odbornému popisu pěstování a boji se škůdci. Na toto téma je spousta dostupných informací a manuálů.
I zde je třeba brát tuto problematiku s nadhledem tak, aby i laik zvládl zajistit pro svůj strom to základní. Mnohdy ne každý má čas věnovat svým stromům dostatek času, či studovat každé doporučení a tak poukážeme pouze na to základní a podstatné.

 

Řez:
Je spousta mladých či vitálních lidi, kteří si sami neostříhají strom z  pocitu, že tomu nerozumí.  Stačí když odstraní suché, zalomené, viditelně přebytečné, nebo křížící se větve rostoucí dovnitř koruny. Vždy lépe takový decentní řez i zásahem laika, než li žádný řez. V přírodě jsou 100 leté slivoně bez zásahu, které bohatě rodí. Nejsem příznivec zběsilých řezačů, pokud nejde o výchovný řez. Některým bych doporučil více klidu, je to organizmus, který musí své rány hojit. Také není nutností, aby každý strom byl jako ze šablony. U starých stromů zmlazovací řez decentně, větve menšího průměru a zásadně na jaře, pro zacelení ran.



Postřik:

Škůdců je mnoho a zde bych zmínil pouze dva základní. Puchrovitost, plísňové choroby a pilatka švestková.

1. Puchrovitost a plísňové choroby.
Po zimě odstranit mumifikované plody a použít fungicidní přípravek při nalévání pupenů, nejpozději na počátku rašení. Při chladné a deštivé počasí opakovat krátce před květem.

2. Pilatka švestková nejdůležitější postřik !!!
I kdyby jste všechny postřiky vynechali tento je zásadní. Insekticidní ochrana se musí provést postřikem v době začínajícího opadu korunních plátků květů. I kdyby vám počasí bránilo, najděte aspoň přijatelný termín kdy neprší a postřik proveďte.  Pokud budete chtít vyvěsit bílé lepové desky, musí být vyvěšeny před rozkvětem pupenů. Pak ztrácí účinnost, všude přítomnou konkurencí bílé barvy. U švestek platí, bez postřiku v květu nejsou plody. Pilatka v květu likviduje takřka 90% procent plodů a ten zbytek pokud vám zůstane, napadá obaleč švestkový. Připočítáme monilii, počasí a propad, tak výsledek je čistá 0. Zajistíme li dokonalý postřik při opadu květních lístků proti pilatce, stromy nasadí velké množství plodů.

K obaleči je třeba poznamenat. Letní roj obaleče švestku domácí upřednostňuje. Tj. způsobeno ideální tuhostí v danou dobu, neboť obaleč neklade na zralé a měkké plody z důvodu přežití. To může být rozdílné danou lokalitou a stádiem zralosti.  Právě švestka domácí s šárkou, ale s dostatkem živin shodí většinu plodů, napadených obalečem švestkovým. Ty ostatní pevně drží až do zasychání. Takový propad není na škodu při vysoké násadě plodů  a zabrání zalomení větví. Jarní roj obaleče je málo početný, letní je velký. Vystihnout pravý moment rojení vyžaduje zkušenost a signalizátory.

Zde výklad z našeho doporučení postřiků končí z prostého důvodu. Pokud neučiníte postřik proti pilatce na konci květu, ostatní postřiky se míjí účinkem,  neboť nebudete mít co stříkat. Na tento postřik nesmíte zapomenout.
Na téma ochrany je na internetu spousta dostupných informací a manuálů. Nejčastější škůdci slivoní. Puchrovitost, pilatka, moniliová hniloba, obaleč švestkový, rzivost, mšice a nově tmavka švestková.


Hnojivo:
Podzim, kdy je strom ve vegetačním klidu, vápenaté hnojivo. Jaro, granulové širokospektrální zapravit do země, stejně tak druhá várka na konci června.  Osobně upřednostňuji minerální hnojiva. Míra hnojiva a živin určuje kolik strom jednak nasadí plodů, ale hlavně jaký bude propad. Přemíra hnojiva může u mladých slivoní způsobit gumózu. Dlouhodobé a vytrvalé deště rychleji rozpouští hnojivo, což způsobí velké dávkování, se kterým se může mladý strom trápit, ale také to, že takové deště minerální látky vyplaví a strom následně může trápit nedostatek živin.


Závěrem.
Je třeba vnímat přírodu pragmaticky a citelněji. Reagovat na dané podmínky, které jsou v každém roce jiné. Není potřeba dodržovat každou sezonu jakési desatero pravidel, které někdo napsal.  Z vlastních prací v šlechtění a výzkumu se běžně setkáváme se spousty mylně aplikovaných, či zatvrzelých teorií.

V současné době jsme zahájili v OVS600 křížení švestky domácí a bude s ní nadále pracováno.
Dále ověřujeme vliv na plodnost vegetativní podnože, vs generativní podnože, což u některých slivoní hraje jistý vliv na míru propadu. K tomuto tématu připravujeme článek.

Vala Emanuel 2022





TOPlist